| Popis: |
Historie Obce patří k nejstaším sídlům na Moravě. Dolní Dunajovice, německy Unter Tannowitz, odvozené od osobního
jména Dunaj, leží severovýchodně od Mikulova v n.m. v. 189 m, v rovině úvalu (z části na údolní nivě) a na okraji
pahorkatiny. Půdorys obce návesní (protáhlá náves SZ-JV), orientovaný tokem potoka, kolmo k návsi probíhá na
jihovýchodě silnicovka. První písemné zmínky o obci pochází z r. 1183. Podle falza ze 14.století Vilém z Kounic daroval
r.1173 patronát kostela v Dunajovicích klášteru dolnokounickému. Ves sama náležela ve 13.století zmíněnému klášteru.
Počátkem 15.století byly Dunajovice povýšeny na městečko s právem dvou jarmarků. Název obce se v historii několikrát
změnil: 1245 De Donawitz, 1276 Dunayowice, poč. 14.stol. Dunayowicz, 1330 Thanowicz, 1414 Danawicz, 1538 Dunajovice,
1850 Dolní Dunajovice (Unter Tanowitz). Archeologické nálezy: kostrové pohřebiště s kovovými součástkami jezdecké
výstroje dokládající vliv avarského prostředí do Velké Moravy, se nachází va sklepní ulici východně od mlýna. Slovanské
hroby byly odkryty také mezi domy č.181-184, 186-189. Na jiném místě přímo uvnitř obce byl zachráněn kostrový hrob
časné únětické kultury. Dunajovice byly proslulé již v dávné minulosti svými vinohrady a náležely k jedné z
nejproduktivnějších oblastí. Řídily se horenským řádem z r.1685. Jednou z největších pohrom byly požáry v r.1791 a
1808, kdy obec téměř úplně lehla popelem. Stejně velmi utrpěla průchody francouzských vojsk v r.1805 a 1809 a cholerou
v r.1831 (179 osob), v r.1850 (402 osob) a v r.1866 (67 osob). Za prvé republiky byla v činnosti obecní cihelna,
výrobna vápna, mlýn, elktrotechnické závody, výrobny vlasových sítěk, výrobna výšivek a konzervárna. Vedle vinařství
proslulo městečko zelinářstvím, produkcí nakládání okurek se věnovalo 7 drobných závodů a družstvo Hadega. Po roce 1945
vznikla v obci filiálka okresního vinařského družstva okresu Mikulov, potom vinařské závody Mikulov. Řemeslníci byli po
socializaci sdruženi v Komunálním podniku městečka, po r.1949 ve Službách města Mikulova. Občanská vybavenost byla
zastoupena obchody, pohostinstvím, restauracemi, spořitelnou, pobočkou banky, poštou, lékárnou a lékařským místem.
Dunajovická škola se připomíná již v 17.století a na vstupním portálu je zachován reliéfní štít signován r. 1884. Socha
sv. Floriána zde stojí od r. 1775, u mostu pak sv. Jan Nepomucký je z doby kolem r. 1800. Farní kostel sv. Jiljí stojí
na vyvýšeném místě uprostřed obce od počátku 16.století. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého, Matky boží, sv. Kříže a sv.
Rocha - přenesen z někdejší zrušené viniční kaple. Obrazy významného malíře olejových pláten a fresek Jana Sterna (1716
- 1775) dodnes zdobí oltáře farního v Dolních Dunajovicích a Pouzdřanech. Kostel byl důkladně renovován v r.1845-49 a v
r.1897. Jednopatrová fara v blízkosti kostela vyhořela v r.1762, 1791 a 1794 a byla znovu postavena. Dochovanou
vzácností v blízkosti kostela je pranýř z počátku 18.století, mlčenlivý svědek spravedlnosti, trestu a lidského
utrpení. V Dolních Dunajovicích se narodil r.1870 Karel Renner, spolkový kancléř Rakouska v letech 1918 - 20 a v období
1945 - 50 první rakouský prezident. Na místě jeho rodného domku byl vybudován v letech 1999 - 2000 polifunkční dům,
který nese název "Dům Dr. Karla Rennera - Fórum pro Česko-rakouský dialog" Popis obecního znaku: v
patě stříbrného štítu je zelený pahorek, na němž vyrůstá jedle v přirozených barvách. Pod stomem stojí doprava obrácený
ocelový kosíř s hnědou rukojetí. Po každé straně stromu je červená okrouhlá nevysoká věž s širším soklem, brankou a nad
ní dvěma malými okny. Každá vrcholí rozšířeným cimbuřím o pěti stínkách. Obec leží v úrodné zemědělské krajině s
rozsáhlými vinohrady při úpatí Dunajovických vrchů. Prudké svahy Velké slunečné, Jánské hory a Liščího kopce pokrývají
stepní trávníky, které jsou od roku 1990 součástí národní pírodní památky Dunajovické kopce. Městečno Dolní Dunajovice
patří ke starým slovanským osadám v rakouském příhraničí. Postupně však byla obec kolonizována německým obyvatelstvem.
V obci se nachází avarské pohřebiště z doby předvelkomoravské, které je významných dokladem osídlení zdejšího kraje od
šestého století. |
CZ
EN
DE
cz